Dá se shodit 38 kilo jen změnou životního stylu? Právě tuto otázku často slyšíme v poradnách, a je v ní vždycky určitý podtón nedůvěry. Je proto skvělé, že vám dneska můžeme představit státní úřednici Janu Víškovou (49). Právě ona je totiž důkazem, že to jde!
Začátek jejího příběhu je vlastně docela obvyklý. V těhotenství nabrala kila, která se jí potom nepovedlo hned shodit. Sedavé zaměstnání si také vybralo svou daň. Je to začarovaný kruh. Když vážíte víc, než je zdrávo, je pro vás těžké se pohybovat. Bolí klouby, špatně se dýchá, na sportovištích i v bazénech se necítíte dobře… A tak se nehýbete, přiberete… kruh se uzavírá. Naštěstí z něj existuje cesta ven. Podívejme se na celý příběh očima Jany.
Co pro mě bylo budíčkem?
Tak to vím naprosto přesně. Když jsem si šla jednou koupit něco na sebe a zašla jsem do zkušební kabinky, obklopila mě všechna ta zrcadla a já se mohla vidět ze všech stran. Až tam jsem si uvědomila, že takhle to dál už nejde a je potřeba s tím něco udělat. To byl poslední impuls. Hned odpoledne jsem zavolala lektorce Martině Jandové z organizace STOB a domluvila si první schůzku.
Samozřejmě to nebyl můj první pokus o zhubnutí. Vždycky jsem se snažila zhubnout co nejrychleji, a tak jsem držela různé diety a hladovky. Ale nic z toho nefungovalo a vedlo to jen k jojo efektu…
Pomohly až individuální konzultace s Martinou. Spolupracovat s ní bylo to nejlepší rozhodnutí, co jsem mohla udělat. Byla milá, ochotná, měla radost z mých výsledků a já ji nechtěla zklamat. Proto jsem dodržovala jídelníček skoro na 100 %, snažila se hýbat, jak jen to šlo a výsledek byl takový, že jsem od ní odcházela o 38 kg lehčí. Z toho 30 kg jsem shodila za půl roku a těch zbylých 8 kg za dalších asi 5 měsíců. Šlo to až nečekaně rychle!
Hubnutí samotné byla procházka růžovou zahradou. Dokázala jsem si s pomocí Martiny sestavit jídelníček, který byl nejen zdravý a vyvážený, ale především moc chutný. Když jsem ho zkombinovala s pohybem, kilogramy letěly domů tryskem.
Tento osvědčený jídelníček dodržuji dodnes:
Zařadila jsem do všech chodů více ovoce a zeleniny, a naopak vynechávám smažená jídla a cukry. Jím pravidelně, vyhovuje mi jíst pětkrát denně.
A jak můj běžný den vypadá? Snídám většinou kaši z ovesných vloček s chia semínky a ovocem. Občas semínka vyměním za různé druhy ořechů. Následuje dopolední svačina, která se skládá z bílého jogurtu a ovoce. K obědu si nejraději dělám celozrnné těstoviny s přelivem z rajčat, mozzarellou a bazalkou, ale pochopitelně to střídám. Odpolední svačinu většinou tvoří knäckebrot, krémový sýr typu žervé a samozřejmě zelenina. No a poslední jídlo dne se skládá nejčastěji z celozrnného pečiva, sýra, šunky, nebo vařeného vejce a zeleniny.
Tento jídelníček mě baví, takže mi nedělá vůbec problém v něm vytrvat. Každou volnou chvíli se pak snažím využít ke sportovní aktivitě, ať už je to jízda na kole, brusle, či obyčejná procházka.
To je tedy asi celé „kouzlo”, proč se u mě neobjevil jojo efekt, za což jsem moc ráda – a hodlám se toho držet i nadále.
Jana očima lektorky Martiny Jandové:
Jana svou neuvěřitelnou změnu dokázala jen poctivou prací sama na sobě. Strašně se divila, kolik jídla může za den sníst a přesto hubnout. :-) Našla si zálibu v pravidelném pohybu, díky kterému se její postava neuvěřitelně zpevnila. Vypadá mnohem mladší a je z ní naprosto jiný člověk.
Změnila jsem se
Mám více odvahy zkoušet nové aktivity. Moc jsem si třeba užila tandemový seskok padákem! Po zhubnutí jsem také začala chodit pravidelně darovat krev. Cítím se mnohem líp na těle i na duši.
Nebojím se jídla. V běžném životě se mi samozřejmě občas stane, že režim poruším. Třeba na rodinných oslavách nebo při posezení s přáteli. Ale nijak mě to nerozhodí a další den se do režimu zase vrátím. Ostatně, moji blízcí mě v mé snaze vždycky velmi podporovali – ale to nejdůležitější je zkrátka řídit se vlastním rozumem.
Přiznávám se, že mě moc baví obdivné pohledy lidí, které jsem dlouho neviděla. Často mě díky mé změně ani nepoznávají. Ale nejdůležitější je stejně celkové zlepšení zdravotního stavu. Zlepšila se mi pohyblivost, krevní tlak a nezadýchávám se tolik, co předtím. Takže mi nedělá problém chůze po schodech i do vyšších pater.
Ale i psychika rozhodně pookřála. Mám určitě vyšší sebevědomí. Oblékám se do toho, co se mi líbí, ne jen do čeho se vejdu!
Co bude dál?
Novou hmotnost si udržuju tím, že jsem pořád pohybově aktivní a snažím se jíst stále zdravě. Je to „boj“ na celý život, ale už se nikdy nechci vrátit do svého starého těla. V mé snaze mi hodně pomáhá motto, které se rozhodně nemusí týkat jen hubnutí:
„Až to budeš chtít vzdát, vzpomeň si, proč jsi začal.“
Ve STOBu Vám vše přejeme hodně úspěchu a připomínáme, že ve dvou se to lépe zvládá. Dopřejte si podporu odborníka STOBu nebo rovnou celého hubnoucího týmu a připojte se do kurzu zdravého hubnutí se STOBem. Odborníci STOBu jsou specifičtí v dovednostech pracovat i s tématy zvládání emocí, stresu, zvládání vlastních myšlenek a sebepřijetím.