Obezita je definována jako zvýšené množství tukové tkáně.

Velmi často je OBEZITA mezi veřejnou populací chápána a subjektivně vnímána jako problém spíše estetický, než zdravotně významný, ale je nutné si uvědomit všechny závažné zdravotní důsledky.

Nejedná se totiž jen o poruchu týkající se nevhodného složení těla, ale souvisí s mnoha nebezpečnými komplikacemi, někdy až život ohrožujícími, v závislosti na stupni obezity. Velmi složitou otázkou jsou také změny myšlení a emocí obézních, které hrají velmi významnou a složitou roli při léčbě obezity.

Jednou ze stěžejních komplikací obezity je neschopnost těchto pacientů dodržovat léčebný program. Základním požadavkem obézních je totiž relativně přirozeným a nerizikovým způsobem snížit svoji hmotnost s co nejmenším osobním úsilím a minimálními ekonomickými a časovými investicemi. Život většiny obézních se skládá z období absolutní kontroly, kdy nasadí nevhodně radikální dietu a v krátkém období ji vystřídají nadměrným příjmem potravy.

Je tedy patrné, že je velmi důležitá nejen klinická léčba, ale také podpora psychologa a rodinného zázemí pacienta.

Právě tento aspekt velmi efektivně podporuje přístup STOBu, kde je hubnutí směřováno pomalými, nenásilnými a velmi trvalými kroky.

 

Zatímco v dřívějších dobách lidé při nedostatku potravy za současně větší fyzické práce umírali na následky hladu, dnes je tomu přesně naopak. Možná jste slyšeli, že se začíná mluvit o epidemii 3. tisíciletí a tou je právě obezita.

Výskyt obezity kolísá v celosvětovém měřítku podle několika faktorů:

Věk populace – výskyt obezity je nejvyšší ve věku kolem 50 až 60 let, vzhledem k tomu, že obezita věk zkracuje, její výskyt v pozdějším věku je nižší.

Pohlaví – ženy jsou obecně více obézní než muži (je to zřejmě dáno fyziologicky vyšší hladinou tuku).

Etnické vlivy – je obtížné v různých zemích rozlišit, zda se jedná o vliv etnický nebo např. jiné klimatické podmínky, prostředí, …Nejlépe prokazatelné jsou např. v USA, kde je velké zastoupení různých etnických skupin za současně stejných podmínek prostředí a životního stylu.

Vzdělání a sociální zázemí – nižší vzdělání a nižší příjmy jsou doprovázeny častějším výskytem obezity, možná souvislost s nižším zájmem o vzdělávání se v oblasti zdravé výživy a nižší zájem o své zdraví.

Dietní zvyklosti – každá země má jinou kulturu a s ní jsou spojeny i odlišné styly v oblasti gastronomie a stravování.

Alkohol – mírná konzumace alkoholu vede k vzestupu hmotnosti, pokud přejde až do chronického užívání, dochází k úbytku váhy.

Fyzická aktivita – nedostatek pohybu vede k vzestupu tělesné hmotnosti.