Zelenina v zimě? Jde to!
Podzim a virózy s nalomenou imunitou k sobě bohužel patří. Letošní podzim to platí dvojnásob, protože na nás dopadají důsledky omezování sociálních kontaktů v předešlých letech, které se projevují mimo jiné i poklesem tzv. kolektivní imunity.
Zelenina a v ní obsažená vláknina, vitamíny, minerální látky, antioxidanty a další fytonutrietny jednoznačně nahrávají tomu, abychom v konzumaci zeleniny v zimě nepolevovali, ale spíše přidali. V praxi to ale pokulhává. Chuť na studenou zeleninu klesá stejně jako teplota na teploměru, ceny naopak rostou, selský rozum i chuťové buňky křičí, že rajčata a okurky v zimě nejsou to pravé ořechové.
Jak se nevyhýbat doporučení jíst 400 g zeleniny denně ani v zimě a prospět tak svému zdraví?
1. Jezte zeleninu sezónní
Zařazujte do jídelníčku zimní druhy zeleniny stejně, jako to dělali naši předkové. Jedná se o kořenovou a cibulovou zeleninu, zelí, dýni, červenou řepu, kapustu a růžičkovou kapustu.
Zkuste naše recepty ze STOBklubu, které zahřívají už na pohled.
2. Nebojte se mražené zeleniny, kvalita je vysoká a váš jídelníček může být pestrý celý rok
Zelenina určená k mražení se sklízí v době plné zralosti. Hned po sklizni se blanšíruje párou, aby se zničily mikrobi a enzymy způsobující její kažení. Následuje rychlé zmražení, díky kterému zůstávají chuť a nutriční hodnoty zachovány.
Mražená zelenina může být i výživnější než čerstvá, která k nám putuje celé týdny a následně leží v obchodě nebo v naší lednici a během té doby se obsah živin mění.
Tip: Kupujte zeleninu, která je uvnitř sypká. Pokud ucítíte ztvrdlou hroudu je pravděpodobné, že zelenina nebyla skladována správně a mohla už dokonce rozmrznout.
3. Ani zelenina v konzervách nebo sklenicích není nic podřadného
Do konzerv i do sklenic putuje také zelenina kvalitní a v plné zralosti. Naplněné nádoby se utěsní a zahřejí na vysokou teplotu, která zničí škodlivé bakterie a brání zkažení.
Tento proces samozřejmě zničí některé živiny – např. vitamín C a vitamíny skupiny B, ale jiné živiny jsou díky zavařování lépe využitelné. Například rajčata obsahují lykopen, antioxidant s prokazatelně příznivým účinkem, se kterým si lidské tělo poradí lépe po tepelné úpravě. Dalšími příklady jsou antioxidanty z chřestu, špenátu, kapusty nebo hub.
4. Fermentujte
Zelenina, která projde mléčným kvašením neboli fermentací, je pro nás navíc zdrojem cenných probiotik, které zlepšují trávení a posilují imunitu. Typickými představiteli jsou naše kvašáky a kysané zelí nebo korejské kimchi.
>> Chcete se pustit do výroby domácí kvašené zeleniny? Jednoduchý postup zde! <<
Pokud je zelí (nebo jiná zelenina) sterilované, prospěšná probiotika už sice neobsahuje, ostatní benefity v podobě vlákniny, minerálních látek a antioxidantů ale zůstávají.
5. Vařte, pečte, grilujte…
V zimě se toužíme hlavně zahřát, a proto ledový salát málokoho osloví.
Servírujte si zeleninu teplou. Může být ve formě polévek nebo polévkových krémů, kaší, nákypů, teplých zeleninových salátů, pečená v troubě společně s brambory nebo kuřetem, ugrilovaná v domácím grilu…prostě jakákoliv. Hlavně ať na vašem talíři je!
Zeleninový webinář zdarma
Chcete se dozvědět o zelenině úplně vše? Pusťte si záznam ze zeleninového webináře!
>> Zeleninový webinář zdarma zde. <<
