Konference Dialogem ke zdraví III

Třetí říjnovou sobotu, 22. 10. 2016, se zaplnil téměř celý kongresový sál pražského IKEMu. Přes stovku posluchačů z celé České i Slovenské republiky dorazilo na odbornou konferenci Dialogem ke zdraví, kterou již potřetí pořádala společnost STOB. Opět se na pódiu setkali odborníci a propagátoři alternativních výživových směrů, zastávající odlišné názory, aby společně diskutovali o rozporuplných tématech z oblasti výživy a představili publiku pozitivní, ale i negativní pohled na danou problematiku.

Kdybyste se rozhlédli po hledišti, spatřili byste ženy a muže různého věku a povolání: nutriční terapeuty, výživové poradce, lékaře i laiky, kteří se zdravým životním stylem zabývají pouze ve svém volném čase.  Přes rozmanitost účastníků konference všechny přítomné spojovalo jedno – touha udělat si jasno v kontroverzních tématech současné zdravé výživy. Letošní konference si totiž kladla otázky: Jak si vybrat poradce na výživu? Kolikrát denně jíst? Liší se sexuální život obézních lidí od těch s normální váhou? Je vegetariánství či paleo dieta vhodný stravovací směr?

Celou konferenci zahájila zakladatelka STOBu PhDr. Iva Málková. Ta v krátké řeči opět vybídla k tomu, abychom jídlu navrátili jeho základní funkci, kterou je ukojení hladu, a varovala před nadměrnou pozorností věnovanou stravování a před slepým oddáváním se extrémním směrům, které mohou vést ke skutečnosti, že trpí nejen duše, ale i tělo.

Výživový poradce na míru. Nebo přes míru?

„Jak si vybrat poradce na výživu?“ To bylo téma prvního dialogu, resp. trialogu, neboť se na pódiu sešli hned tři odborníci na výživu. Za skupinu výživových poradců se představila Ing. Hana Střítecká Ph.D., nutriční terapeuty zastupovala Mgr. Tamara Starnovská, pozván byl také MUDr. Ondřej Nývlt, odborník ze společnosti Svět zdraví.

Zatímco MUDr. Nývlt spíše představil společnost Svět zdraví a služby nabízené klientům, obě přednášející se soustředily na praktické rady a varovné signály, kterými se řídit při výběru toho správného odborníka na výživu. V první řadě doporučovaly vybírat poradce s adekvátním vzděláním a praxí v oboru. Důraz kladly na kompetence jednotlivých odborníků a fakt, že výživoví poradci nemají vzdělání opravňující je ke spolupráci s klienty s jakýmkoliv zdravotním omezením. V tomto případě je třeba svěřit klienta do rukou zdravotnického personálu, tedy nutričních terapeutů nebo přímo lékaře. Vyvarovat by se měl klient také nabídek, které jsou abnormálně drahé nebo slibují zázračné výsledky v krátkém časovém horizontu. Dobrým vodítkem při výběru kvalitního výživového poradce jsou reference z něčí vlastní zkušenosti nebo skutečnost, že poradce spolupracuje s některým z lékařů.

Otrokem stravování – kolikrát denně jíst?

Některé diety z průřezu posledních desetiletí doporučují různou frekvenci stravování. Zlatým středem je jíst třikrát denně, často se v poslední době doporučuje pět až sedm malých porcí, některé diety předepisují dokonce až jedenáct malých jídel. Na druhé straně stojí názor, že stačí jedno velké večerní jídlo. Otázkou tedy zůstává: „Kolikrát denně jíst?“ MUDr. Václava Kunová prezentovala zkušenosti ze své praxe v ordinaci pro snižování nadváhy a přikláněla se k pěti jídlům za den z důvodu vyrovnanější hladiny glykemie, eliminace „vlčího hladu“ a udržení aktivní svalové tkáně.  MUDr. Dana Maňasková se věnovala současným poznatkům z fyziologie i patofyziologie metabolismu. Vysvětlila, že hubnutí v tukové tkáni nastává teprve tehdy, kdy klesne hladina cukru a inzulinu v krvi, následně vzroste hladina glukagonu a spálí se část jaterního a svalového glykogenu. Teprve poté dojde k vytoužené lipolýze neboli odbourávání tuku v tukových buňkách. Celý tento proces však trvá několik hodin. Z této skutečnosti vyplývá, že čím častěji jíme, tím více je naše tělo zatěžováno metabolismem cukru, proto je podle názoru MUDr. Maňaskové zdravější rozmezí mezi jednotlivými chody prodloužit a jíst pouze třikrát denně pokrmy chudé na jednoduché sacharidy s vysokou glykemickou zátěží.

Závěrem lze shrnout, že frekvence stravování je závislá na potravinách, které obsahuje jídelníček konkrétní osoby, na zdravotním stavu, typu zaměstnání a v neposlední řadě na osobních preferencích.    

Sexuální život s kily navíc

Po vynikajícím obědě byla atmosféra odlehčena přednáškou internistky obezitoložky MUDr. Dity Pichlerové na téma „Obezita a sex“. Nadbytečná kila zásadně ovlivňují sexuální život žen i mužů, přičemž se nemusí vždy jednat o psychickou nejistotu nebo stud. Obézní muži se velmi často, vzhledem k přebytku inzulinu v krvi, potýkají s erektilní dysfunkcí  vlivem nízké hladiny mužského pohlavního hormonu testosteronu. Naopak, ženského pohlavního hormonu estrogenu, který je vylučován i tukovou tání, mají obézní muži nadmíru. Ale také obézní ženy se mohou potýkat s problematikou sexuální dysfunkce. Jedná se o nedostatečnou lubrikaci, možnou bolestivost při styku a zhoršenou schopnost dosáhnout orgasmu. Obézní ženy také častěji trpí úzkostně-depresivními poruchami a nízkým sebehodnocením, které ústí nezájmem o sex. Ne všechny obézní ženy však sexuální touhu nepociťují. Z výzkumů OB kliniky v Praze vyplývá, že obézní ženy jsou v počtu sexuálních partnerů „extremistkami“, buď nemají žádné, nebo naopak enormně mnoho. Snad nejzávažnějším problémem, s nímž se však obézní ženy potýkají, je snížená plodnost. Právě touha po mateřství bývá nejsilnější motivací v redukci tělesné hmotnosti. MUDr. Pichlerová měla však na závěr pro ženy i muže bojující s obezitou povzbudivá slova – všechny obtíže v sexuální oblasti se redukcí váhy spontánně upravují a je vědecky dokázáno, že riziko všech zdravotních komplikací spojených s obezitou se výrazně snižuje již při úbytku 10 % původní váhy. 

Žít zdravě bez masa?

V dnešní době, přející nejrůznějším extrémním výživovým směrům, již není vegetariánství nic neobvyklého. Na konferenci se kladům a případným záporům bezmasého stravování věnovali vegetarián Mgr. Martin Jelínek a gastroenterolog doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., který si odběhl na konferenci v bílém plášti přímo z pracoviště. Mgr. Jelínek v úvodu představil tři stupně vegetariánství podle rozsahu omezení živočišné stravy: lakto-ovo vegetariánství (vyloučeno je pouze maso), veganství (vyloučeny jsou všechny živočišné produkty) a vitariánství (vyloučeny jsou všechny živočišné produkty a rostlinná strava se navíc tepelně neupravuje). Argument mnohých vegetariánů, že maso není pro člověka přirozenou potravinou, vyvrátil hned v úvodu Mgr. Jelínek poznatkem o délce lidského střeva, která člověka řadí do skupiny všežravců. Pozitivum vegetariánské stravy spatřuje v energetické úspoře při trávení, vyšším podílu přijímané vlákniny a zvýšeném přísunu antioxidantů. Vzápětí však zdůraznil, že zdravotní rizika extrémního veganství – při vyloučení nejen masa, ale i mléčných výrobků a vajec bez jejich adekvátního nahrazení – jsou velmi vysoká! Vegani či vitariáni do dvou let od vyloučení živočišných bílkovin trpí často v důsledku nedostatku vitaminu B₁₂ a železa únavou, zhoršením paměti, mravenčením končetin či svalovým třasem. Doc. Pavel Kohout ve své přednášce zmínil ještě další stravovací směr – frutariánství, jehož vyznavači konzumují pouze plody rostlin, avšak pouze plody nepoškozené sklizní. Také on varoval před neuváženým vyloučením veškeré živočišné stravy, a to především rizikové skupiny, jakými jsou nemocní lidé, těhotné či kojící ženy a děti. Doplnil, že kromě nedostatku vitaminu B₁2 a železa se vyznavači těchto směrů mohou potýkat s nedostatkem vitaminu D a esenciálních aminokyselin, což může vést k podvýživě a úbytku svalové i kostní hmoty. Dítě, které není zvyklé na živočišnou stravu, je navíc ohroženo zvýšenou hladinou cholesterolu v okamžiku, kdy z veganské stravy přechází na stravu normální.

V závěrečné diskusi se oba řečníci shodli na tom, že je možné všechny živiny nahradit, avšak vyžaduje to od vegetariánů a veganů velmi důkladné vzdělání v nutričním složení potravin, neboť jen tak jsou schopni sestavit svůj jídelníček plnohodnotně bez zdravotních rizik spojených s nedostatkem základních živin.

Pravěká strava pro manažery 21. století?

Den strávený vzděláváním byl zakončen blokem věnovaným paleo dietě, výživovému stylu, který se inspiruje jídelníčkem našich pravěkých předků – sběračů a lovců. Na pódiu se setkali propagátorka paleo stravy Julie Zákostelecká, DiS. , a ten den již podruhé doc. MUDr. Pavel Kohout. Julie Zákostelecká ve svém projevu představila paleo dietu včetně výhod, které jí přikládá. Podle jejího názoru je tento výživový směr vhodný i pro  moderního člověka žijícího ve 21. století, jelikož vychází z předpokladu, že se v paleo éře (před 2,6 miliony lety) významně formovaly lidské geny. To, že naši předci netrpěli civilizačními chorobami, uvedla řečnice jako důkaz toho, že je paleo dieta zdraví prospěšná.

Paleo jídelníček se skládá především z tuků, bílkovin a vlákniny, naopak výrazně omezuje sacharidy. Paleo dieta ovšem, jak tomu u extrémních výživových směrů bývá, nespočívá pouze v úpravě jídelníčku, ale celého životního stylu. Důraz klade na dostatek přirozeného pohybu, kvalitního spánku, pobytu na slunci a mentální pohody. Paleo dieta podle slov Julie Zákostelecké přináší redukci váhy, pocit sytosti po delší dobu, snížení chuti na sladké, nárůst svalové hmoty, zrychlení regenerace organismu a přísun životní energie. Naopak překážkami může být pracné osvojování si nových stravovacích návyků, finanční náročnost a užší výběr potravin, z nichž lze jídelníček sestavovat.

Doc. Pavel Kohout byl vůči paleo dietě skeptický. Řídit se zásadami extrémního směru, který znamená taková omezení ve výběru potravin, považuje za rizikové. Upozornil na logické nesrovnalosti v tvrzení zastánců paleo diety. Pračlověk sice netrpěl civilizačními chorobami, ale pravděpodobnějším důvodem než složení stravy je fakt, že se dožil pouze 27 let. Proti paleo stravě mluví i nesporný fakt, že náš životní styl se od toho před 2,6 miliony lety výrazně liší. Pračlověk nachodil kolem 40 kilometrů denně a často hladověl, v nepříznivém období až několik dní. Zdravotní rizika paleo diety a nadměrné konzumace masa vidí doc. Kohout v zátěži ledvin v důsledku nadměrného příjmu bílkovin a vezvýšeném riziku vzniku onemocnění, jakými jsou dna, kolorektální karcinom či ateroskleróza.

Závěrečného slova, kterým byla konference Dialogem ke zdraví III uzavřena, se ujal doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., internista a vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy. Shrnul problémy dnešního vědeckého světa, důvody, proč se občas ani vědci nedrží pravdy, proč některé výzkumné studie podávají zkreslené výsledky a jak se těmto skutečnostem vědecký svět brání. V návaznosti na celodenní diskuse posluchačům doporučil řídit se výživovými tvrzeními jen v případě, že mají oporu ve skutečných vědeckých studiích.

Zaujali jsme i Vás?

Konference Dialogem ke zdraví III byla opravdu živým dialogem odborníků na pódiu, ale hojně se zapojovalo také publikum a výměna názorů a zkušeností jednotlivých účastníků často pokračovala i během přestávek. Z celodenní konference odcházeli posluchači se zajímavými podněty, ale i s dalšími nevyřešenými otázkami stran zdravého stravování, o nichž – pevně doufáme – budeme vést s odborníky dialog zase příští rok.

V příštím roce se můžete těšit na nové poznatky a názory odborníků v oblasti ketogenních diet a v dnešní době stále populárních půstů, dozvíte se, zda je vhodné či dokonce nutné využívat doplňky stravy a jak odborný svět pohlíží na průmyslově zpracované potraviny?

Těšíme se na Vás v neděli 5.listopadu 2017 v pražském IKEMu.

Více fotografií z konference naleznete zde.