Vitaminy jsou organické sloučeniny vyskytující se v potravinách. Jsou nezbytné pro růst, výstavbu a obnovu tkání, pro udržení řady tělesných funkcí, podílejí se na celé řadě biochemických reakcí, které převádějí potraviny, tedy živiny na energii. Již význam latinského slova vita = život vypovídá o důležitosti vitaminů.

Organismus si neumí vitaminy vytvářet, musí je proto přijímat ze stravy. Vitaminy mají nulovou energetickou hodnotu. Pokud máme dostatek vitaminů ze stravy, další příjem v podobě doplňků nezvýší naši fyzickou ani psychickou výkonnost a jejich příjem je tedy zbytečný. Doplňky stravy mají význam jen tehdy, pokud nám některé vitaminy či minerální látky chybí a nejsme schopni je přijmout v běžné stravě. 

Vitamíny se rozdělují do dvou skupin:

Vitaminy rozpustné ve vodě (vitamín C a vitaminy skupiny B). S výjimkou vitaminu B12 se v těle neukládají, a jejich přívod proto musí být pravidelný. Při jejich nadbytečném příjmu nehrozí žádné větší nebezpečí, protože odejdou z těla močí.

Vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E a K). Vitaminy této skupiny se mohou uložit v těle do zásoby, což je jejich výhodou i nevýhodou zároveň. Přísun sice nemusíme striktně hlídat každý den, ale při jejich užívání formou doplňků není radno překračovat doporučené dávky, protože se jimi lze předávkovat.

Zvyšuje se při rozumném snižování nadváhy potřeba vitaminů a dalších mikronutrientů?

Většina odborníků se shoduje v tom, že pokud se energetický příjem výrazně sníží a je nižší než 6 000 kJ, což může při hubnutí nastat, je již poměrně obtížné hradit požadované denní dávky vitaminů a dalších mikronutrientů samotnou i když vyváženou stravou. Navíc obézní lidé, kteří se pouští do hubnutí, mohou trpět nedostatkem některých vitaminů v důsledku nevhodného složení dosavadní stravy, ač na množství jí bylo více jak dostatek. Je proto důležité dbát na pestrost a vyváženost stravy a konzultovat svůj redukční jídelníček s odborníkem. V některých případech mohou pomoci i doplňky stravy, není však nutné po nich sahat automaticky a vždy je vhodné jejich užívání konzultovat s odborníkem.  

  • Snížení příjmu energie a zvýšení fyzické zátěže vyvolává v organizmu řadu adaptačních dějů a tyto procesy vyžadují zvýšený příjem některých mikronutrientů.

  • Změna životního stylu - zvýšení námahy (začali jsme cvičit) a změna jídelníčku představují pro organizmus zátěž, i když ve svém důsledku pozitivní. Každá zátěž organizmu zvyšuje jeho nároky na dodávku mikronutrientů, zejména antioxidačních vitamínů a stopových prvků.

  • Potřeba některých mikronutrientů stoupá při nejrůznějších zdravotních problémech, např. nemoci pohybového ústrojí nebo  při onemocněních typu metabolického syndromu (obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu). A právě tyto zdravotní obtíže nás mnohdy vedou k rozhodnutí snížit svou nadváhu.

  • Ženy potřebují větší množství některých minerálních látek, zejména vápníku a železa, než muži. Je to spojeno s jejich hormonálním cyklem a těhotenstvím.

  • Potřeba mikronutrientů se zvyšuje s věkem, zejména po 50. roce věku je toto zvýšení významné. Snižování nadváhy a problémy s udržením váhy se obvykle týkají žen ve středním věku a tady je riziko výrazného zvýšení nedostatku mikronutrientů ve spojení - zvyšující se věk a redukce nadváhy.
    Jednoznačně tedy vyplývá, že i při rozumné redukci nadváhy je nutné dbát na dostatečný příjem vitaminů a dalších mikronutrientů. Ale ve skutečnosti při snižování nadváhy je tomu většinou přesně opačně.